Jako příslušníci mocnářství Rakouska-Uherska museli na frontu rukovat také Češi a Moravané. Rozjásaní vojáci se nadšeně hrnuli do zákopů na trestnou výpravu, dát Srbům za vyučenou, hrnuli se do válečné vřavy umírat „za císaře pána a jeho rodinu“. Z okének železničních vagonů pokřikovali na uslzené ženy, stojící na peronu: „Do Vánoc jsme zpátky doma!“ Avšak zapomněli upřesnit do kterých Vánoc, tedy pokud budou mít to štěstí a přežijí.
