Zdálo by se, že s reportáží je to snadné. Je to žánr očitého svědectví: autor by měl být události přítomen, zapsat, co viděl, a pořídit rozhovory s několika svědky. Pak by měl zvolit nositele děje (ať už kladného nebo záporného), zaznamenat autentické výpovědi a věc je hotova. Ale z textů, které autoři této monografie shromáždili, je jasné, že tak snadné to není. Očití svědkové se často (bez zlé vůle) mýlí, jiní věc zkreslují. Nestačí prostě zaznamenat událost, je třeba hledat a nacházet zajímavé detaily a reportáž postavit především na nich.
Vlastní anotaci vkládejte pouze tehdy, když není společná, která je primární a bude nadále zobrazena.
Vlastní lze však "zamknout" a bude se pak zobrazovat tato. Ovšem zámek používejte prosím s rozmyslem.
