Severočeské město Teplice patřilo svého času k velmi mondénním lázeňským střediskům v rámci celé rakouské monarchie a vítalo od počátků novověku hosty z nejvznešenějších evropských rodin. Jeho historie je však ještě mnohem starší, což dokládají nejen prehistorické a raně středověké nálezy, ale i existence proslulého kláštera z dob královny Judity. Ve městě, které se posléze mělo stát baštou německého nacionalismu, se také až do pokročilých let třicetileté války vedly městské knihy v českém jazyce, ačkoli poté získal český živel převahu znovu až po roce 1945. Na teplické tváři, kterou utvářeli přední umělci, zámečtí majitelé (Vřesovcové, Kinští, Clary-Aldringenové) a klasicistní lázeňská výstavba, se neblaze podepsala už industrializace 19. století, fatálně však až právě poválečné události, symbolizované odsunem Němců, orientací na těžký průmysl, rapidním zhoršením ovzduší a demolicemi v historickém jádru.
Vlastní anotaci vkládejte pouze tehdy, když není společná, která je primární a bude nadále zobrazena.
Vlastní lze však "zamknout" a bude se pak zobrazovat tato. Ovšem zámek používejte prosím s rozmyslem.
