Ve své poslední komedii z roku 1673 si Moliere vyřizuje své účty s felčary své doby a s jejich mnohdy prapodivnými léčebnými metodami. Sám autor, který byl představitelem hlavní postavy hry, zemřel při čtvrté repríze, kdy ho v závěru představení zastihlo prudké chrlení krve. Hra stále patří k těm nejzábavnějším a nejhranějším komediálním dílům francouzského klasicismu. Vychází v edici D v překladu Svatopluka Kadlece jako 112 svazek.
Vlastní anotaci vkládejte pouze tehdy, když není společná, která je primární a bude nadále zobrazena.
Vlastní lze však "zamknout" a bude se pak zobrazovat tato. Ovšem zámek používejte prosím s rozmyslem.
