Do posledního dílu slavného románu Elizabeth Gaskellové vstupujeme v okamžiku, kdy se Margaret vyrovnává nejen se ztrátou matky, ale i s pocitem, že o ní pan Thornton bude smýšlet jako o lhářce. Elizabeth Gaskellová jako by tu pod clonou smyslu pro čest a pravdu a chladného obdivu vůči miltonskému továrníkovi nechávala problesknout první paprsky lásky - avšak ví o nich jen autorka a vnímavá čtenářka, Margaret sama si je zatím neuvědomuje. John Thornton naopak přiměje svou matku, aby vyhledala Margaret - slíbila přece umírající paní Haleové, že jí bude nápomocná v okamžicích, kdy by dívka mohla zakolísat. Stále se totiž vrací k okamžiku, kdy ji u nádraží spatřil s cizím mladým mužem. Ví, že mu Margaret lhala, ale cítí, že se tak nestalo z nízkých pohnutek. Pevné, leč poněkud povýšené zásady paní Thorntonové se však od Margaretiny hrdosti odrazí jako kámen vržený proti skále.
Vlastní anotaci vkládejte pouze tehdy, když není společná, která je primární a bude nadále zobrazena.
Vlastní lze však "zamknout" a bude se pak zobrazovat tato. Ovšem zámek používejte prosím s rozmyslem.
